Ptáci v přírodní zahradě
Pokud chcete ve vaší zahradě hospodařit v souladu s přírodou...nalákejte do ní ptačí pomocníky.
Jediný pár sýkor koňader dokáže pochytat neuvěřitelné množství hmyzu. Většinou hnízdí 2x v roce a za tu dobu spotřebuje denně každá asi 17 gramů larev a housenek, brouků a mušek. Za jeden rok spořádají až 75 kg hmyzu z vaší zahrady.
Sýkory navíc pečují o ovocné stromy i v zimě. V okolí budky, kde nocují, posbírají 50-70 % obalečů jabloňových. Před červivostí tak zachrání až 90 % plodů. Nezapomeňte tedy v zimě nasypat na krmítko nebo zavěste alespoň kousek loje na ovocný strom. Takto přilákané sýkory posbírají nesčetné množství přezimujícího hmyzu (vajíčka, kukly i dospělce) schovaného ve štěrbinách kůry.
Ostatní ptáci pak již od jara sbírají slimáky, drátovce, komáry, mšice a další škůdce. Do každé zahrady můžeme přilákat několik zdatných pomocníků, a to nejen díky budkám, které s oblibou obsazují sýkory koňadry, modřinky, rehci domácí i zahradní, brhlíci i neméně užiteční polní vrabci. Volně na stromech a v keřích rádi zahnízdí i pěnkavy, zvonci a zvonohlíci, stehlíci, pěnice černohlavá, pokřovní i hnědokřídlá. Podmínkou jejich zahnízdění je přítomnost hustých keřů nebo vyšších stromů.
Pokud si v zahradě vybudujete ptačí napajedlo s koupadlem, budou vás navštěvovat ptáci ze širokého okolí. Péče o drobné ptactvo se vám tak vrátí v podobě biologické ochrany vaší zahrady před škůdci.
Již naši předkové dovedli využívat ptactva k ochraně svých zahrad před škodlivým hmyzem. Lákali ptáky do zahrad prostřednictvím vyvěšených ptačích budek, vysazovali živé ploty a keře, jejichž bobulemi si ptáci zpestřovali jídelníček. Získávali tak užitečné pomocníky, kteří neúnavně sbírali různý hmyz, jeho housenky a larvy. Navíc jim zpříjemňovali práci svou přítomností a zpěvem. Není totiž nic hezčího než ranní zpěv ptáčků když se procházíte zahradou...
Nabídněte místo k hnízdění
Některé druhy hnízdí vysoko v korunách stromů (straka, hřivnáč, poštolka), jiné upřednostňují nižší stromy (drozdi) nebo keře (pěnice). Zvonci dají přednost vysokým jehličnanům a tújím, podobně jako konopky. Staré stromy poskytnou přirozené dutiny a zdroj hmyzu. Je dobré je nekácet a nechat dožít i pahýly. Pokud na zahradě staré stromy nejsou, můžeme vyvěsit budky. V hromadě dřeva může zahnízdit střízlík nebo červenka, na budově vrabec domácí, rehek, jiřička, vlaštovka či rorýs. Živé ploty jsou vyhledávaným místem k hnízdění, jelikož představují bezpečí a zároveň dostatek potravy. Vhodné místo k hnízdění vytvoříte i prostým svázáním větví keřů.
Nabídněte potravu
Přikrmování na krmítku (to jsou především semínka slunečnice, lojové koule a jiné...) bychom měli omezit na zimní měsíce a zahradu upravit tak, aby ptákům poskytla sama dostatek potravy. Čím pestřejší zahrada, tím rozmanitější druhové složení jejích obyvatel. Třešeň přiláká špačky, nízký trávník kosa či rehka, okrasné bodláky stehlíky a další zrnožravé ptáky. Část trávníku nesekejme a nechme tam dozrát semena rostlin, vyšší stébla také poskytnou úkryt a chrání půdu před vysycháním. Výsadbu stromů volíme dle velikosti zahrady. Do menších zahrad vysazujeme nižší stromy, které příliš nestíní a na podzim nabídnou ptákům množství plodů (např. jeřáby). Ty jsou nejen pastvou pro ptáky, ale i pro naše oči. Pokud máme jabloň, je dobré pár jablek na stromě nechat do zimy pro kosy nebo zimní hosty brkoslavy. Plody mnoha okrasných kultivarů na stromě vydrží až do prosince. Jehličnany zase poskytnou úkryt a jejich šišky potravu po celý rok. Keře v době květu lákají hmyz, na kterém si pochutnají hmyzožraví ptáci. Na podzim nabídnou bohaté zásoby bobulí, které leckdy zůstávají ozdobou naší zahrady a zdrojem potravy až do zimy. Významnou medonosnou rostlinou i vítanou zásobárnou bobulí pro ptáky je břečťan. Navíc je vhodným místem pro stavbu hnízda např. pro konopky a pro zimování hmyzu.Okrasné trávy, letničky (slunečnice, ostálky) a trvalky (levandule, dobromysl, šalvěj, třapatky rodu Echinacea a Rudbeckia, bělotrn, máčka), jejichž květy lákají hmyz a semena jsou pro ptáky zdrojem potravy. V žádném případě tyto rostliny po odkvětu nestříháme, aby mohly vytvořit semena. Hmyz, larvy a další kořist ptáci loví v okolí vody, kompostu, záhonů květin, hromady dřeva, skalek, v záhonech s mulčovací kůrou nebo v okolí kvetoucích stromů. Vděčnými návštěvníky těchto míst budou např. kosi, drozdi, rehkové nebo střízlíci.
Nabídněte vodu
Ideálním řešením je malé zahradní jezírko s mělkými břehy, kde se ptáci mohou koupat i napít. Postačí ale i napajedlo či pítko- miska s vodou, nejlépe mělkou a trošku širší, aby se v ní ptáci mohli i koupat. Důležité je vodu pravidelně vyměňovat. Bazén je naopak nebezpečným místem a kvůli chemii naprosto nevhodným zdrojem vody.Zajistěte bezpečí
Přirozený úkryt před predátory po celý rok poskytne husté rostlinstvo i hromada dřeva.
Pozor na domácí mazlíčky, především kočky! Když vyvěšujeme budky nebo krmítka, dbejme na to, aby nebyly pro kočku přístupné.Nepoužívejte chemii
Používání chemie na zahradě je obecně nevhodné. Nejenže mizí plevele, zdroj potravy pro ptáky, ale mláďata se mohou otrávit postříkaným hmyzem. I malé dítě může najít lákavý plod a neumytý jej strčit do pusy...
Zdroj: birdlife.cz
Šišková pochoutka
Borové šišky mají tvar, který přímo volá po tom, abyste ho využili! Až půjdete příště na procházku, najděte ty největší borové šišky a ukuchtěte ptákům jednoduchou a rychlou pochoutku.
Potřebujete:
- 4 a půl hrnku loje nebo ztuženého rostlinného tuku
- 1 hrnek tvrdého rozdrobeného chleba (nejlépe celozrnného)
- půl hrnku vyloupaných slunečnicových semínek
- půl hrnku prosa
- čtvrt hrnku rozinek (nebo např. nadrobno pokrájených křížal)
- velké plně otevřené borové šišky
Jak na to:
- Na pánvi, případně v kastrůlku nechte rozpustit tuk. Pak jej odložte stranou, aby trochu zchladl. Mezitím v míse dobře promíchejte zbylé přísady (kromě šišek).
- Jakmile tuk začne tuhnout, vmíchejte ho postupně do směsi přísad.
- A teď šišky! Směs vtírejte mezi otevřené šiškové plátky, a když jsou plné až po okraj, rozvěste je po zahradě a těšte se na strávníky.
Ptačí druhy na zahradě
Červenka obecná (Erithacus rubecula)Obývá prostředí s hustým podrostem, tedy i zahrady s množstvím keřů. Zpívá nejčastěji brzy ráno a rovněž večer až do soumraku.
Sýkora koňadra (Parus major) je běžným obyvatelem ptačích budek, tzv. velkých sýkorníků, s vletovým otvorem 33-34 mm. Drobnější ptáky z nich často vytlačí.
Sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus) hnízdí v dutinách, třeba i ve schránce na dopisy. V budce jí stačí vletový otvor 27-28 mm, kam se nedostane větší koňadra. Často ji vidíme na koncích tenkých větví, kde sbírá hmyz, viset hlavou dolů.
Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) žije všude, kde jsou stromy. Její hnízda jsou úhledná, vystlaná chlupy a peřím, zvenčí maskovaná mechem a lišejníky. Patří k nejhojnějším ptákům zahrad.
Žluna zelená (Picus viridis) je pták starých ovocných zahrad, parků a menších lesů. Na zahradním trávníku ji můžeme pozorovat při vybírání mravenců. Na počátku hnízdění často slýcháme chechtavé volání obou partnerů.
Brhlík lesní (Sitta europea) žije v parcích a zahradách, kde najde staré stromy s dutinami. Je-li vchod do dutiny široký, upravuje si ho směsí slin a hlíny až na průměr svého těla. Stejně tak si upraví vchod do budky. Často ho spatříme lézt hlavou dolů po kmeni stromu.
Vrabec domácí (Passer domesticus) se zdržuje většinou při zemi a v hustém křoví. Hlasem je známé čimčarání. Je společenský a hnízdí v koloniích, např. v dutinách pod okapy, ale přijímá i budky (velké sýkorníky). Samci neúnavně vyzpěvují ze střešního okraje.
Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) je běžným obyvatelem zahrad. K hnízdění využívá zákoutí mezi trámy stejně jako polootevřené budky, tzv. polobudky neboli rehkovníky, kde vletový otvor zaujímá půl přední stěny. Často zpívá z vyvýšeného místa (střecha, plot, okap), podřepuje a pocukává rezatým ocáskem.
Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) je typickým obyvatelem křovin, kde si staví své úpravné hnízdo. Sameček má černý vršek hlavy, samička hnědý. Její zpěv je bohatý a hlasitý s flétnovými tóny.
Stehlík obecný (Carduelis carduelis) je pestře zbarvený pták, kterého můžeme na podzim vidět v hejnech přelétávat na zaplevelených pozemcích, především s bohatým zastoupením bodláků. Na jaře vybírá semena např. ze smetánek lékařských. Hnízda staví na stromech.
Zvonek zelený (Carduelis chloris) získal své jméno díky hlasu, který obsahuje řadu zvonivých tónů. Často ho můžeme slyšet zpívat z vrcholku jehličnatých stromů. Živí se hlavně semeny.
Kos černý (Turdus merula) často pobíhá po trávníku, kde hledá potravu. Při vzrušení vztyčuje svůj dlouhý ocas. Hlasitý a bohatý kosí zpěv můžeme slyšet už od časného jara, a to až do soumraku, ve městech i v noci. Hnízdo, kam snáší typická modrá vajíčka, staví na nejrůznějších místech - v křoví stejně jako v truhlíku na květiny či v kůlně.
Konipas bílý (Motacilla alba) se nejčastěji vyskytuje v blízkosti vody. Typicky potřásá ocasem. Hnízdo je vždy svrchu kryté - na zahradách nejčastěji v trámoví stodoly, v děrách zdí, v hromadách dřeva, ale přijímá i polobudky. Živí se především hmyzem.
Zdroj: ifauna.cz